|
|
Příspěvek na péči očima seniorů
ZDĚNOVCOVÁ, Dominika
Tato bakalářská práce se zabývá příspěvkem na péči, a tím jak něj hledí jeho uživatelé nad 65 let, což bylo i jejím prvním výzkumným cílem. Jako druhý cíl mé práce bylo zjistit dostatečnost příspěvku na péči u těchto uživatelů. Pro naplnění cílů této práce byla použita strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory jsem uskutečnila s devíti uživateli sociálních služeb v Sezimově Ústí, kterým je 65 let a více, a kteří pobírají příspěvek na péči. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám formální a neformální péčí, a především příspěvkem na péči jako takovým. V praktické části jsou vyhodnoceny výpovědi všech informantů, které byly vyhodnoceny pomocí utváření trsů a v poslední řadě shrnutí celé bakalářské práce, zhodnocení splnění stanovených cílů a odpovědi na výzkumné otázky. Tato bakalářská práce může poskytnout informace týkající se významu příspěvku na péči pro seniory a posloužit orgánům státní správy jako ukazatel současného vnímání příspěvku na péči jeho uživateli.
|
|
|
Mezigenerační solidarita v rámci neformální péče
VAVROUŠKOVÁ, Edita
Problematika péče o nemohoucí seniory se v posledních letech dostává do popředí politického zájmu i povědomí veřejnosti. V současné době zajišťuje hlavně rodina. Cílem této práce je zmapovat tuto problematiku a zjistit, jak se péče o nesoběstačného seniora vyvíjela v průběhu let, jaké je postavení pečujícího člena rodiny a zjistit, jakým způsobem mu můžou pomoci ostatní členové rodiny či stát. V současné době se všechny státy potýkají se stárnutím populace. Stejná situace je také v České republice. Je a do budoucna bude velmi důležité zajistit systém péče seniory. Pro funkčnost systému zajištění péče o seniory je pak velmi důležitá podpora pečujících, kteří péči o seniory zajišťují. Tato práce se zabývá problematikou péče o seniory, podporou pečujících o stárnoucí obyvatele a také tématikou, která souvisí se změněnou životního způsobu pečujících osob. Přibližuje problematiku pečovatelství a charakterizuje roli péče, pečovatele i příjemce péče. Tato diplomová práce se věnuje péči rodinných příslušníků o nesoběstačného seniora, zabývá se jak historickým a současným vývojem péče o seniory, tak aktuálními otázkami týkajícími se stárnutí populace či změn života jednotlivých členů v průběhu péče o seniory. V práci je nastíněny možnosti, kterými se péče o seniory bude v budoucnu ubírat. V práci jsou vymezeny pojmy, které s touto problematikou velmi úzce souvisí (např. stáří, stárnutí apod.). V práci jsou popsány také okolnosti, za kterých se osoba stane pečujícím o seniora, podoby formální a neformální péče či potřeby pečujících osob. Práce obsahuje také možná doporučení, která by mohla napomoci při případných změnách systému.
|
|
| |
|
|
Dlouhodobě pečující jako klienti sociální práce
RYSKOVÁ, Kateřina
Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou dlouhodobě pečujících. Cílem práce je zjistit, zda se dlouhodobě pečující považují za klienty sociální práce a jakou pomoc od sociálního pracovníka očekávají. Teoretická část se opírá o studium odborné literatury a publikací, které se týkají tématu dlouhodobé péče. Jedná se především o literaturu nebo publikace, jež obsahují pojmy, jako je formální péče, neformální péče, motivace pečovatele, zátěž pečovatele nebo pojem sociální práce či sociální pracovník/pracovnice. Pro zpracování praktické části své práce jsem zvolila strategii kvalitativního výzkumu, konkrétně metodu dotazování a techniku polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor, který jsem s informanty vedla, se skládal z 11 otázek. Cílem rozhovorů bylo zjistit, kdo je podle dlouhodobě pečujících sociální pracovník, zda se považují za jeho klienta a co od něj očekávají. Po získání potřebných informací byly rozhovory přepsány a poté vyhodnoceny prostřednictvím analýzy trsů. Z výsledků mého výzkumu vyplynulo to, že dlouhodobě pečující nedokáží správně definovat sociálního pracovníka ani náplň jeho práce. Sociálního pracovníka často zaměňovali s pečovatelem nebo pracovníkem v sociálních službách. Dále je z výzkumu patrné, že se dlouhodobě pečující i přes neznalost náplně práce sociálního pracovníka za jeho klienty považují. Očekávají od sociálního pracovníka pomoc s péčí o blízkou osobu, zajištění hygieny a chtějí, aby osobám, o které pečují, ulevil od bolesti.
|
|
|
Dlouhodobá péče a neformální osoby pečující o klienty
POUZAROVÁ, Dana
Cílem diplomové práce na téma Dlouhodobá péče a neformální osoby pečující o klienty je identifikovat pozitivní a negativní aspekty dlouhodobé péče a jejich vliv na psychický i fyzický stav neformálních pečovatelů a jejich nejbližších. Nejprve se práce věnuje problematice dlouhodobé péče v kontextu České republiky a jejího rozčlenění na formální a neformální stránku. Dále je v práci nastíněna problematická situace neformálních pečovatelů, kteří se setkávají s mnoha rozličnými překážkami, které z dlouhodobé péče zákonitě plynou, ať se jedná o vzájemný vztah se složkami formální péče, neadekvátní finanční podpora, snížení kvality života či uznání jejich společenského statusu. Pro získání relevantních informací v rámci kvalitativního výzkumu byl využit polostrukturovaný rozhovor, kterého se zúčastnil výzkumný vzorek čítající sedm respondentů ženského pohlaví z Českých Budějovic a blízkého okolí, kteří pečují o svěřenou osobu od 5 do 71 let s fyzickým, psychickým nebo kombinovaným postižením. Na počátku výzkumu byly položeny dvě hlavní výzkumné otázky, zda podporuje systém dlouhodobé péče neformální pečovatele a co považují neformální pečovatelé za největší přínos, nebo naopak nesnáz při péči o osobu s postižením. Z výpovědí respondentů vyplynulo, že v případě, že se pečující rozhodnou věnovat péči o své blízké, je pro ně vytvořena adekvátní síť podpůrných služeb, které je však nutné zdokonalit. Jedná se zejména o oblasti týkající se finančního ohodnocení, dostupnosti a kvality odlehčovacích služeb, informovanosti a edukace neformálních pečovatelů a v neposlední řadě podpory jejich seberealizace a možností uplatnění na trhu práce.
|
|
| |
|
|
Faktory ovlivňující výběr způsobu péče o seniora
TĚTKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá problematikou péče o seniora v rámci formální a neformální péče. Hlavním cílem je zjistit, jaké faktory a informace jsou zásadní pro rozhodování o způsobu péče o seniora. Výzkumným předpokladem jsou stanoveny finance rodinných příslušníků a dostupnost sociálních služeb, jakožto faktory mající vliv na rozhodování. Teoretická část se skládá ze dvou částí. První polovina je zaměřena na seniory z hlediska věku, změn, potřeb a kvality života. Dále je zmíněna problematika demografického stárnutí, která je v současné době velmi diskutovaným tématem i v souvislosti nedostačujících kapacit domovů pro seniory. Druhá polovina je zaměřena na péči, konkrétně na formální a neformální způsoby péče o seniora. Výzkumná část byla provedena pomocí kvalitativní výzkumné strategie. Pro sběr dat byla zvolena technika narativního zkoumání doplněná technikou polostrukturovaného rozhovoru. Dále při rozhovorech byla využita technika pozorování a parafrázování pro lepší pochopení komunikačního partnera. Celkem bylo osloveno 8 informantů, kteří byli vybíráni na základě způsobu péče o seniora. Z jejich výpovědí vyplynulo, že důležitým faktorem při rozhodování je příčina závislosti seniora. Jako neméně důležitý faktor se jevil způsob bydlení, lokalita bydlení a očekávání rodinných příslušníků. Faktor financí byl rozhodující v těch případech, kdy rodinní příslušníci seniora byli v pracovním poměru. Faktor dostupnosti sociálních služeb a jeho důležitost při rozhodování, nebyl výzkumem potvrzen. Výsledky výzkumu poukázaly na důležitost některých faktorů při rozhodování o péči o seniora. Tyto výsledky mohou být výchozí pro zpracování budoucích strategií Ministerstva práce a sociálních věcí v rámci problematiky péče o seniora, konkrétně pro zlepšení podmínek zaměstnaných osob, které se rozhodnou pečovat o své nesoběstačné rodiče. Dále výzkum mimo jiné poukazuje na nedostatky v oblasti informovanosti populace o péči, a proto by mohl být podnětem pro vytvoření nových strategií zaměřujících se na zkvalitnění informovanosti.
|
host ::
RSS.